Vláda šašků a šarlatánů - naše vyjádření k aktuální situaci

Denně sledujeme, že od podzimu vedeme světové žebříčky v množství nárůstu nemocných, hospitalizovaných a bohužel i úmrtí. Přejeme si, aby další a další změny už konečně přinesly kýžený efekt. Nejdříve fandíme starému ministrovi zdravotnictví, aby se uměl prosadit proti premiérovi Babišovi, poté v krátkém čase dalším dvěma novým ministrům. Lidé se obdivuhodně přizpůsobují, upravují svoje podnikání, aby mohli přežít. Jenom stát a státní aparát jede v byrokratickém rytmu stále stejnou rychlostí a beze změn. To vše se stalo a dalo by se popsat x desítkami dalších řádků, které stejně všichni tak nějak známe. Ten příběh totiž běží jako telenovela už osmý měsíc a pro velkou popularitu ještě další měsíce poběží.

Kde končí svoboda jednotlivce, kde začíná ďáblova cesta dlážděna dobrými úmysly? Kdy se z nás stanou ovce, které vede vždy jiný pastýř? Těch kroků, změn a změn vzatých ještě týž den zpět je tolik, že ani ty ovce už by nekráčely jako poslušné stádo bez revolty. Možná, že nás nevede ani tak pastýř, ale spíš krysař. Pak by poslední změny dávaly větší smysl. Proč jsou obchody otevřené, narvaná nákupní centra a přilehlé parkoviště k prasknutí? Proč dávno před otevřením malých obchůdků stát otevře například salón pro zvířata nebo prodejnu zbraní a střeliva? To přeci nedává smysl. Jaký asi důvod může být, že si koupíme kávu s sebou do kelímku a přitom v obchodních centrech je hlava na hlavě? Naštěstí chytrá česká hlavička vymyslí, že tento kelímek ještě vloží do sáčku a přidá k němu návod na použití většinou i s omluvou za šašky a šarlatány, kteří taková nařízení vydávají. Asi každý tuší, že sáček o pár sekund letí do koše a závislí kávoví konzumenti získají navzdory zdravému rozumu a státu svou zaslouženou denní dávku kofeinu.

Jedeme dál. Máme tady narovnání trhu se službami a obchody hlavně těmi “malými”, aby si před Vánocemi lidé mohli nakoupit. Bude tu sice více nakažených, ale nějak to přece musíme vykompenzovat. Co takhle nenávidění a nenažraní majitelé a provozovatelé restaurací. Ty přeci můžou v poslední době za všechno. Tak je zavřeme. Opět. Pokolikáté? Pivo vylejeme a spláchneme do kanálu, nakoupené zásoby vyhodíme. Vždyť je přeci mohou koupit znovu třeba z těch velkoprodejen, které pro lid stále držíme otevřené. Ale to nestačí. Přidáme navíc ubytování. A je jedno jaké, rovnou zavřeme všechny a všechno.

Takže chaloupky, apartmány, malé penziony i malé hotely hodíme opět do stejného pytle s těmi velkými hotely, které jsou povětšinou stejně již zavřené. Kromě těch horách nehodlají otevírat dříve, než jim někdo tam nahoře bude umět vysvětlit, že když zatopí, znovu přijmou personál, nakoupí, tak jim to někdo během několik málo dní a týdnů opět nezavře. Protože i když hotely a majitelé ubytovacích služeb přijali tvrdá hygienická opatření a byli by je i dále zpřísnili, nikdo se s nimi nebaví. Ani šašci, ani šarlatáni.

Byla nám slíbena data a pravidla, podle kterých se budeme moci s předstihem na vše připravit. Lidé mají velkou snahu v této době jít tomu naproti. Ale aby se každé pravidlo postupně jinak vykládalo, ze PSA se stal trhací kalendář, takže něco zakážeme preventivně (například restaurace a hospody), něco při zpřísnění naopak necháme otevřené a něco stále zavřené (ano opět restaurace a hospody a k tomu nově i hotely a penziony) je neomluvitelné. A kdyby to nebylo k pláči, tak je to k smíchu. Pro jistotu abychom věci kompenzovaly, tak otevřeme lyžařské areály (jenom ať tam proboha moc lidí nejezdí, to by nebylo moc epidemiologické).

Nejlepší část roku pro podnikatele je právě teď. Některým necháme vydělat, jiným ne, ale přispějeme jim na zaměstnance (děkujeme). Otázka je, kdo z těch, které teď zavřeme, ještě nějaké zamněstnace bude mít. Hlavně nečekejme na konec nouzového stavu, který je stejně v nedohlednu a sněmovna ať zřídí slíbenou vyšetřovací komisi, která snad určí, kdo je za tento stav zodpovědný. I když modří už vědí.