Jak jsme spali v klášteře
Přespat v Broumovském kláštěře jsem chtěla od té doby, co mi o tomto místě prozradila Hanka. Že prý se tam dá přespat v celách, kde dřív přebývali řeholní bratři, říkala. A to mne nadchlo. No řekněte sami, znáte jiný klášter, ve kterém se dá ubytovat a vidět tak to, co obyčejný návštěvník nemá šanci spatřit?
Naše cesta do Broumova byla napínavá a tajuplná, stejně jako oba dva dny, které jsme na tomto místě strávili. Jeli jsme totiž celou cestu takovou mlhou, že by se dala krájet. Do Broumova jsme přijeli až po setmění.
Je sedm hodin večer my se u brány Broumovského kláštera zdravíme s milou paní, která nás už očekává. Ta se slovy “tak vás u nás vítáme” otevírá dřevěná vrata do klášterní zahrady. Po pár krocích se před námi začíná objevovat obrovská, impozantní a honosně zdobená budova a já se zastavuju užasem. “To je to vážně tak velký?” ptám se šeptem přítele. Čekala jsem skromný kostelík s pár pokoji v přilehlé budově. Asi jsem si měla udělat dopředu malý pruzkum. A nebo taky ne... Připravila bych se totiž o tohle překvapení.
Přecházíme malý most, za kterým ční těžké dřevěné dveře. Těmi vcházíme do dvora a vyjíždíme výtahem do nejvyššího patra. Vzápětí vstupujeme do vyhřáté chodby osvětlené měkkým, žlutým světlem. Stěny jsou lemované malými dveřmi od jednotlivých pokoju. Přepych jako na zámku tady nečekejte. Pokoje jsou velké tak akorát a vybavené jen tím, co opravdu potřebujete. Jednoduchý dřevěný nábytek je rozmístěný mezi čtyřmi bílými stěnami. Ty nejkrásnější dekorace tady ale tvoří nádherná klenba a členité okno do dvora kláštera. Ta jednoduchost vybavení dává vyniknout všem těm krásným zákoutím a klenbám. Nedokážu skrývat svoje nadšení. Jsem tu teprve pár minut, ale už je mi tu hrozně hezky. Tak nějak pokojně a hřejivě, ať už to zní jakkoliv pateticky.
Do Broumova prý jezdí páry, které chtějí strávit víkend v přírodě, ale taky tu často ubytovávají skupiny přátel, kteří přijedou na kolech, přespí v noclehárně a zase pokračují dál. Na začátku září tu měli i seznamovací kurz středoškoláků.
V Broumově mají totiž místa dostatek. Ubytovat se tu mužete v devíti dvoulužkových pokojích, jedenácti čtyřlužkových, jednom osmilůžkovém pokoji a nebo v jedné společné místnosti se čtyřiadvaceti lužky. Do ní si ale už musíte přivézt vlastní spacák. Sprchy jsou společné. Nemusíte se ale bát, že byste tu neměli soukromí. Společná koupelna má podobu oddělených sprchových koutů, je neuvěřitelně čistá a je z ní dokonce výhled do zahrady. Každý pokoj má navíc ještě vlastní umyvadlo.
Snídaně se podává ve společenské místnosti a mě nadchlo, že tu myslí opravdu na každého. Na švédském stole totiž najdete jak bezlepkový chléb, tak i sojové mléko. U mne vyhrál hummus, avokádo a domácí bábovka. Minimalistické a jednoduché ubytování kompenzuje bohatá snídaně s vynikající výběrovou kávou. Společenská místnost, kde se snídaně podává, je otevřená 24 hodin denně a je tu běžně k dispozici čaj.
V areálu kláštera a v jeho zahradě najdete především klid. Doporučuji najít si čas na nicnedělání pod rozložitým stromem v zahradě s výhledem na Broumovsko. To bylo mimochodem vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Najdete v ní třeba skalní městečko, dobrodružné turistické stezky v Adršpachu nebo ještě neobjevené cyklotrasy. Pokud vám ale sedlo kola nic neříká a toužíte spíš poznávat historii Broumova, pak vám musím prozradit, že úplně nejvíc ze všeho jsem byla nadšená z prohlídek, které tu dělají Jakub Gruss a Jiří Janouc. Kluci, kteří o historii kláštera vypráví tak poutavě, že jsme úplně zapomněli na čas. Nestačila jsem se divit, jak unikátní tohle místo je. Věděli jste třeba, že tu našli nejvěrnější kopii turínského plátna na světě nebo Codex Gigas? Těch věcí je mnohem víc, tak kdyby vás to zajímalo, můžete mrknout na tenhle článek.
K pohodovému víkendu patří taky dobré jídlo. V Broumově naštestí nemusíte daleko. Hned za branou kláštera je nejlepší restaurace ve městě. Jmenuje se U tří růží a vaří tu opravdu poctivě. Líbilo se mi, že si tu na nic nehrají. Menu je postavené na rafinovaně skombinovaných lokálních surovinách. Pamatujete si, jak jste jako děti milovali brambory s tvarohem a pažitkou? Tak přesně tuhle dobrotu si tu můžete připomenout. Slupla jsem ji na tři doby. Kluci možná víc ocení na jazyku se rozpadající pečená žebra s domácím chlebem. Ale pokud jste spíš na sladké, tak si dejte “Čápy” s mákem. To je taková variace na šišky s mákem, jen lepší! Na sladké a na kávu ale jděte do kavárny Dientzenhofer. Tam mají mnohem větší výběr.
Broumovský klášter je takové prozatím ještě neobjevené místo. Je to jedna z mála památek ze seznamu UNESCO, ve které se můžete ubytovat. Jakmile projdete branou, obklopí vás nejen až nečekaný klid, ale taky neuvěřitelná energie. Klášter Broumov je totiž i vzdělávací a kulturní centrum a kreativní a tvůrčí lidé se tu střídají den co den. Dvakrát v týdnu tu trénují baletky, pořádají se tu divadelní představení, koncerty, konference, přednášky, taneční, plesy, výstavy a spousta dalších akcí. Tohle místo přes den žije a v noci dřímá. Tak přijeďte tu energii načerpat i vy.