20/12/2019

Jak se žije v Jizerkách podle Zipáčka

Kdo je to ten Zipáček?

Dušan Zapalač, alias Zipáček je fotograf a sportovec, ale hlavně je to milovník přírody, otužování a čerstvě i tátou malé Aničky, kterou vychovává spolu s manželkou Michalkou v Jizerských horách.

Narodil se v Jeseníku a je mu 29, do školy chodil do sportovní třídy právě v jeho rodném městě, později na stavebku a na 2 roky okusil vysokoškolský život v Ostravě (sportovní managment). Má staršího bráchu Martina, který je stejný blázen do sportu a focení jako Dušan, ke kterému je přirozeně přivedl celoživotní vzor, děděček z Vysočiny. Ten ve své době reprezentoval ČSR v běhu na lyžích na nejvýznamnějších sportovních událostech..

Proč jste se s Míšou rozhodli přestěhovat do Jizerek?

To byl zcela přirozený proces. Bydleli jsme 2 roky v Praze, ale utíkali jsme každý pátek na víkendy do hor, do přírody. Nejčastěji právě do Jizerek, odkud Michalka pochází, Jeseníku (k mým rodičům) a nebo všude možně po ČR (kolikrát právě díky Amazing Places) a nebo i do zahraničí. Praha je skvělá v tom, že když si chcete dát v 11 hodin v noci pečené holuby namazané potem z jednorožce, tak to dostanete :-), ale přesto je pro nás příroda priorita č. 1. Když jsme se dozvěděli fantastickou zprávu, že čekáme Aninku, tak byla volba téměř okamžitá. Rychle pryč z města přímo do hor. Vyhrály Jizerky, kdy jsem udělal malinký “ústupek” ze svých milovaných Jeseníků a společně jsme se přesunuli do Jizerek, kde jsem se nakonec bezvadně našel! 

Jaká je tvoje nejoblíbenější aktivita? A co děláš, když zrovna nefotíš.

Aktivit mám spoustu, většina z nich se točí kolem sportu. Nejlepší je pro mě nakopnout běžecké boty a toulat se po horách, kde je klid, čistý vzduch a nejsou tu lidi tolik nervózní, jak tam dole (i když to je taky na debatu). Poslední rok jsem si zase dost oblíbil kolo, projezdil jsem Jizerky možná i víc, než jsem si přál... Z toho mám opravdu radost. Poslední dobou jsem se našel i v otužování. Taky moc rádi zajdeme na dobré jídlo (odměny po sportu!), na výlet, do kina a nebo jen tak na rande. 

Proč zrovna otužování?

Je to bezva relax pro hlavu, posílí imunitu a tak nějak mi přijde, že se vždy alespoň na chvíli zastaví svět. Beru to jako jakousi formu terapie, odskočení od starostí a problémů, které vlastně snad žádné nemám, když tak nad tím přemýšlílím :-) Zkrátka jen já, voda, zmrzlý půlky a fantastický pocit po tom, co vylezu. V klidu si ho navnímám a je mi dobře. Rozhodně to doporučuji každému, ať už přírodní vody v horách nebo jen studenou sprchu po probuzení. Je to o zvyku, zvládne to každý a ty výsledky a pocity jsou nepopsatelné. Většinou se chodím otužovat ráno, pak to na mě má neskutečný vliv celý den, kdy jsem totálně “nastřelenej” a pluju si po bezva vlně celý den. Podobně to mám s ranní sportovní aktivitou, po běhu je ten den zkrátka lepší, to mi nikdo nevymluví. 

Co jsi chtěl být, když si byl malý?

Sportovec stejně jako dědeček a strejda - 2x olympijští vítězové! Typické dětské snění jako popelář nebo princ mě minulo, tedy alespoň co si pamatuji. Možná by mamka s taťkou řekli víc. Hlavně jsem chtěl být spokojený, tak jako jsem to viděl doma a v celé naší velké rodině. V tom jsem měl vždy jasno.

Umíš si sám ze sebe udělat srandu?

Já si myslím, že umím. Přiznám se, někdy možná až moc. Ostatně to jde kolikrát vidět i na mém Instagramu, kde sem tam nějakou blbost vymyslím. Jestli je to vtipný a nebo už trapný nechávám na sledujících. Když se tím ale pobavím já sám, sdílím to a vlastně je mi skoro jedno, jestli je to opravdu trapné, protože vystupuju sám za sebe bez žádné masky.

Co tě přivedlo k focení a jak vypadají tvé zakázky?

K focení mě přivedlo to, že jsme vždy doma měli (na tu dobu) skvělý foťák. Bavilo mě pořád něco fotit a mít jako prcek SVÉ fotky. To mě za dlouhé roky neopustilo, baví mě to pořád stejně a je jedno, jestli je to na telefon, na který se dají vymyslet dnes už šílené věci, foťák nebo bramboru.
Co se týče zakázek, ty snad ani žádné ohromné nemám, když do toho nebudu počítat nějaké "šmrdlačky" pro Instagram. Měl jsem pár nabídek nafotit svatbu, ale to jsem byl naštěstí soudný a s ohromným díky vždy poděkoval a doporučil někoho lepšího, profíka. Beru to totiž i z té druhé strany. Když my měli svatbu, taky jsem chtěl, abych se na fotky podíval za 20 let a spadla mi brada. A to si myslím, by se u mých fotek nestalo, ale kdo ví. Další věc je ta, že na to nemám ani techniku (já vím, skvělá výmluva - "o technice to není", řekne fotograf), tak třeba “až budu velkej”. A abych uvedl věci na pravou míru... Já se rozhodně fotkou neživím, i když by to bylo asi fajn. Jak s oblibou říkám, já jsem jen takovej “strejda co cvaká”, baví ho to, a to mě dělá šťastným (mimo jiné).

Dnes jsi považován za influencera. Jak tě napadlo se jím stát a podle čeho si vybíráš spolupráce?

Popravdě mě to nenapadlo nikdy! A tohle influencerství přišlo tak nějak samo za mnou. Když se mi asi začal zvedat počet sledujících, tak pak ruku v ruce začaly chodit i nabídky na spolupráce. Jedna historka z natáčení... Nedávno jsem v e-mailu, který nepoužívám, našel pozvánku na Czech Social Awards, kam mě asi nominoval někdo z mých sledujících. Upřímně mě to pobavilo a samosebou i potěšilo, jen jsem si ten e-mail přečetl až po akci, haha. Nemyslím si, že je to úplně správný směr řídit se jen čísly, ale koukat především na kvalitu obsahu, interakci sledujících atd, to je na dlouhou debatu.
No a co se týče mých spoluprací, tak jsem měl i pár placených. Ne, Instahram mě neživí, jak si spousta lidí dnes myslí, ale funguji primárně na barterových spolupracích, vyloženě s lovebrandy, které si mě našly samy. Asi bude něco na tom vzájemném přitahování. A zase, všechny spolupráce se točí okolo sportu, kdy úžasné běžecké boty mám od švýcarských ON RUNNING (do vlaku teď jako investor a vývojář produktů skočil i Roger Federer), kompresní oblečení CEP (produkty, které jsem dlouhé roky používal, až z toho je partnerství), cestovní zavazadla a foto výbava od PeakDesign (to je opravdu RollsRoyce mezi batohy a doplňky pro fotografy), energii mi pak dodává při sportu český Edgar powerdrink (ten se vyrábí v Jeseníku, srdcovka) a cestovat po ČR (příští rok snad i dál? :-)) můžu díky úžasné partě vás, lidí z Amazing Places. Pro mě lidi v Amazing Places jsou na svém místě, dělají to fantasticky a děkuji za veškerý servis, co pro mě/nás dělají. A abych odpověděl na to, podle čeho si vybírám případné spolupráce, tak já vlastně nevím, moc si vybírat nemusím. Všechny firmy, s kterými spolupracuji, jsou totiž zároveň mí kamarádi, což je pro mě ohromný přesah a jsem za to upřímně vděčný. A kdybych si měl vybrat i tak? Koukal bych na to, jestli to je pro mě opravdu přínosem, daný produkt budu používat a s čistým svědomím ho potom můžu u sebe propagovat. Já jsem o všech spolupracích fakticky přesvědčen a myslím, že je to i vidět právě na mém Instagramu. 

Jaké jsou tvoje pracovní plány do budoucna?

Dělat pořád práci pro Richarda Woox, která mě baví. Navíc pracovní prostředí, parta, nálada a prostě všechno okolo mi maximálně vyhovuje, navíc (opět) firma je jesenická, takže i citová vazba tam je.

Kdyby sis mohl vybrat jedno místo na planetě, kde bys mohl žít, jaké by to bylo?

Dost těžká otázka! Nedokážu říct asi jen jedno místo, priorita by pro mě byla ta, že bych byl s holkami a byli bychom zdraví. To by mi bohatě stačilo, opravdu. A kdybych měl tu možnost, tak bych se zase nevyhnul přírodě. Od dětství jsem očarovaný Livignem, to je zkrátka láska od dětství, kdy jsme tam jezdili na soustředění. Minulý rok jsem tam dokonce požádal Michalku o ruku. Další krásná destinace je pro mě okolí Lake Tahoe, kde jsem měl to štěstí být dvakrát na MS Spartan Race. Líbilo se mi taky ale třeba ve Švýcarsku okolo Matterhornu. V budoucnu ale máme plány mrknout i jinam po světě (nevíme kdy, ale někdy bychom chtěli třeba Kanadu, Zéland a nebo Havaj), tak třeba se odpověď na tuto otázku bude měnit.

Máš nějaké oblíbené místo v Čechách kromě Jeseníků?

Čechy jsou krásné celé, samozřejmě, nejvíc jsou pro mě Jeseníky, v závěsu pak Jizerky. Nádherně je ale třeba i na Šumavě, v Českém Švýcarsku...vlastně všude v přírodě, kterou máme naprosto úžasnou. Jen bychom se o ni měli trošku víc starat. Nebo naopak ji nedávat takovou čočku.

Je něco nebo někdo, kdo tě motivuje?

Vlastně nikdo konkrétní a přitom všichni okolo. Co se týče sportu, jako skvělý motivační prvek bych doporučil používat aplikaci Strava, kde “obyčejní” lidé i profi sportovci sdílí své aktivity, a to ať chceš nebo ne, většinou tě to zvedne za zadku. A motivace, co se týče focení, je plný Instagram, každý si tam najde to své.

Co bys chtěl vzkázat všem sportovcům a fanouškům, kteří tě sledují?

Že jim moc děkuju za to, že jsou se mnou a sledují mě. Obecně mám bezvadné sledující a jsem za ně nesmírně vděčný. Neuvědomuju si, že by mezi nimi byl nějaký prudič nebo permanentní negativec, to ostatně moc nemusím. Taky bych chtěl ještě říct, ať si každý užíváme život, protože nic lepšího nás nečeká. Tak se nenechávejme rozhodit maličkostmi, pečujme o přírodu a mějme rádi ženy (a vy ženy zase koukejte mít rády muže), zaslouží si to!

Autor: Bety / Amazing Places