Ubytování budoucnosti? Maringotky a stany
Hana Krausová (28), výkonná ředitelka projektu Amazing Places, ví o českém hotelnictví vše. Jaké místo ji dostalo do kolen a co ji dokáže odradit?
Na co při vstupu do hotelu či penzionu koukáte nejdříve?
Nám v Amazing Places (v překladu Úžasná místa) jde vždycky primárně o atmosféru. Můžete mít krásný hotel v polích na kraji města, ale když okolo nic není a vy musíte za zážitky jezdit, není to ono. Samozřejmě mě ale zajímá, jak to na pokoji vypadá, jeho design a klíčová je samozřejmě i čistota.
Jaké detaily sledujete?
Je důležité vžít se do role člověka, který do pokoje vstoupí. Přijde a chce si odložit, měly by tam tedy být háčky, místo na kufr, skříň na oblečení. Praktické věci musejí fungovat. Taky je důležité, aby to na pokoji vonělo, a rozhodně se nevyplatí šetřit na kvalitě postele. Neměly by chybět ani kapesníčky, kvalitní kosmetika, dostatek ručníků nebo župany v koupelně, abyste si je nemuseli brát až ve wellness. Ovšem úplně největší roli hrají lidi. Chci vědět, jestli se na mě někdo usměje a postará se o mě, nebo jestli budou všude cedule, co všechno hosté nesmí.
Úroveň českého servisu je myslím věc, na kterou spousta hostů stále trochu žehrá.
V tomto segmentu se uplatní jen jeden druh lidí: lidi, co mají rádi jiné lidi. Protože když nemáte rádi lidi, tak co v hotelnictví děláte? Budete se akorát mračit, nedolijete vodu někomu, kdo ji nemá, nedovedete někoho rozpačitého do wellnessu. Pohostinství musíte mít v krvi. Jasně, můžete lidi vychovat, být na ně drsní, ale je to těžké. A pak jsou drobnosti, které hosta potěší a nic moc nestojí. Dopis na přivítanou, ovoce, pralinka... Stojí to tři koruny, a přitom je to takový osobní final touch, třešinka na dortu.
Jak reagovat, když nás jako hosty něco naštve?
Nejlepší je vše řešit na místě, a ne psát e-mail nebo to místu osolit třeba na booking.com. I když já sama přesně tohle dříve taky dělala. Časem jsem pochopila, že mnohdy jde o momentální selhání lidského faktoru, po mailu se s odstupem chyba hůř řeší.
A co děláte, když některé Amazing Place přestane být amazing?
Pokud si klienti stěžují, samozřejmě to řešíme s majiteli a pak případně vyrazíme sami na obhlídku. A když se to nezlepší, tak se s místem rozloučíme. Už jsme to udělali. Dokonce i s místem, které jsem považovala za top.
Kolik „dechberoucích míst“ v Česku na Amazing Places máte?
Aktuálně přes dvě stě, před deseti lety by jich bylo mnohem méně. Češi už se ale zahraničí nabažili. Po revoluci chtěli objevovat, teď už jim došlo, že spoustu krásných míst najdou doma. I majitelé mají často hodně procestováno a zjistili, že se sem dají s úspěchem přenést zahraniční koncepty.
Kdo jsou vlastně čeští hoteliéři?
Mívají za sebou velmi zajímavou kariéru v Praze, v Brně či Ostravě a rozhodli se zahodit ji, žít jinak. A pak je samozřejmě spousta investorů, kteří se vrátí do rodného kraje a chtějí rodišti něco splatit. Není to o rychlém výdělku, náklady na rekonstrukci a kvalitní personál jsou obrovské, hotel či penzion nikomu nevydělají hned.
Jaká místa obecně mají Češi rádi?
Hory. Ale už i tam si vybírají ubytování podobné rakouským či francouzským chaletům, tedy dřevo, kov, sklo, přírodní materiály, útulnost. Za ty roky vidím, že cena nerozhoduje, tři čtyři stovky navíc už lidé tolik neřeší.
Jaký trend do Čech teprve dorazí?
Glamping. Luxusní stany, stromové domy, maringotky, chatky na vodě a na rybnících. Před pár lety byste na místa bez elektřiny nejela, dnes jsou podobná místa rezervovaná na rok dopředu! Jsme přesyceni internetem, neustále ve stresu a chceme být v divočině, jen sami s přírodou.
v
Místo, které mi vyrazilo dech
Broumovský klášter. Je to nádherně zrekonstruovaná památka u polských hranic. Ta atmosféra! Spíte v bývalé mnišské cele, ubytování je velmi jednoduché a stojí pár stovek korun, buď jste v hostelu, nebo na pokoji pro dva. Celý areál a hlavně klášterní zahrady mají obrovský genius loci. Mě už nic moc nedojme, ale tady jsem byla tak nadšená, že jsem musela hned zavoat manželovi a podělit se o zážitek.
Celý článek si můžete přečíst zde.