Život na zámku s prvorepublikovou atmosférou

Ani ne hodinu od Prahy, v místě, které shon a spěch ještě neobjevil, najdete ukrytý boutique hotel Chateu Kotěra, kterému jeho ikonickou podobu vdechl v letech 1911 - 1913 známý architekt Jan Kotěra.

Hotel nese název právě po něm. Pokud jste zatím neslyšeli příběh Jana Kotěry, určitě si ho přečtěte. Ve svém vrcholném období totiž pracoval třeba na návrhu podoby vodárny ve Vršovicích v Praze nebo na budově právnické fakulty Karlovy Univerzity. 

Nový zámek Ratboř patřil na začátku dvacátého století rodině Mandelíků. Kotěra na jeho rekonstrukci strávil dva roky. Rodina Mandelíků ho pak využívala až do konce druhé světové války. Po válce byl zámek zestátněn a mezi lety 1947 - 1996 sloužil jako škola. Poté, co rodina Mandelíků získala zámek v restituci zpátky, ho prodala současnému majiteli Robertu Chejnovi. Ten Nový zámek Ratboř v roce 2003 citlivě zrekonstruoval podle fotografií, které dříve pořídil právě Jan Kotěra. Vdechl zámku nový život, aniž by ztratil cokoliv ze svého kouzla. A pojmenoval ho Chateau Kotěra.

Příběh tohoto kouzelného místa bych mohla poslouchat stále dokola. Historie tu dýchá z každého koutu a moc dobře to ví i současný majitel. Proto Chateau Kotěra není jen hotel, ale můžete sem dorazit i na komentovanou prohlídku. Projdete se po krásných dřevěných parketách, které svým vrzáním vyprávějí příběh tohoto místa. Uvidíte dobový originální nábytek a obrazy od známých umělců. Po prohlídce si můžete dát vynikající večeři v místní restauraci. My jsme měli to štěstí strávit tu dva dny.

Když odbočíte z okresky směrem na Kolín do malé vesničky Ratboř, pochopíte, že sem ještě shon a spěch nedorazil. Přijíždíme příjezdovou cestou k zámku a jen co projedeme branou, připadám si jako filmová hvězda třicátých let. Když překročíte práh zámku, je vám jedno, co se děje tam venku. Protože vy slyšíte jen praskání staré podlahy a cinkání příborů z restaurace.

Ubytovali jsme se v krásném rozlehlém zámeckém pokoji s vysokými stropy a dlouhými okenními závěsy a já si připadám jako u babičky. Všude cítím vůni dřeva a mám chuť prozkoumat všechna zákoutí zámku. Potichu se vykradu na chodbu a objevuji dřevěné schody do dalšího patra. Na dřevem vykládaných komodách jsou pyšně vystavené sošky a vázy. Každá má své místo, jako by se o pozornost nechtěla s nikým a ničím dělit. Vyjdu po schodech nahoru a před sebou mám obrovské okno, skrz které je vidět na příjezdovou cestu. Na chodbě horního patra najdete kromě krásného výhledu i kubistický stolek a křesílka od Kotěry nebo vitráž navrženou výtvarníkem Bohumírem Matalem.

Slyším kroky a tak se rychle vracím dolů do haly. Jdeme se porozhlédnout po anglickém parku, ve kterém zámek stojí. Vymoženosti moderní doby tu nenajdete, ale nudit se tu taky nebudete. V parku je totiž udržovaný tenisový kurt nebo hřiště na petanque. Vedle zámku je oranžerie originálně přestavěná na další pokoje. Každý z moderně zařízených pokojů tu má malou zimní zahradu, která vznikla z přepažení oranžerie. V dolní části zámku si můžete odpočinout u bazénu a nebo si zajít do sauny či na masáž. To nejlepší vás ale teprve čeká. Večeře v místní restauraci.

Vstupujeme do menší rondokubistické jídelny, kde hraje pomalá hudba, hoří svíčky a je to tu prostě ztělesněné “hygge”. Z menu jsme za celý víkend vyzkoušeli…

pravou francouzskou cibulačku (moji nejoblíbenější)

domáci paštiku na pomerančích

rigatoni s lanýži

hříbkové risotto

avokádový tartar s uzeným lososem a zastřeným vejcem

salát s červenou řepou a kozím sýrem

spaghetti s kretami a cherry rajčaty

mandarinkový cheesecake s čokoládovo kávovou polevou a pěnou z mořské soli

No co vám budu povídat, měli jsme dost, ale nešlo to zastavit. Na výběr máte z takových dobrot, že nevíte, co vybrat dřív. V kuchyni používají čerstvé suroviny a bylinky ze zahrady. Obsluha je moc milá a dokonce nám prozradili, jak jejich originální dezerty vznikají. Na tajňačku po dobu jednoho týdne za zavřenými dveřmi kuchyně.

Takže pokud vás noc na zámku zrovna neláká, místní retauraci byste ale vynechat neměli. A to nejen proto, že jsou i v Maurerově výběru Grand Restaurant. (Na ten mandarinkový cheesecake vzpomínám doteď.)

My jsme v Chateau Kotěra strávili pohodový víkend ve dvou. Vy sem ale můžete vyrazit třeba na teambuilding nebo firemní setkání. Ve stylově zařízeném loveckém salonku budou nápady přicházet samy.

Tak co? Nalákali jsme vás? 

Autor článku: Pavla z blogu Holka z onlinu