My dva a Čeladná

My Cooking Diary - poutavá reportáž plná pohody, fotek a zážitků Kačky a Adama z jejich pobytu na Čeladné před pár dny...

Projekt Amazing places obdivuju a sleduju už nějakej ten pátek a dlouho jsem se chystala na nějaký to kouzelný místo vyrazit. Pořád na to ale nějak nebyl čas a teď jsme konečně sladili s Adamem společnej termín. Potřebovala jsem částečně pracovat a částečně bejt někde mimo Prahu, abych si trošku vyčistila hlavu. A nejenom já, ale i Adam. Ten spal za poslední měsíc pracovně 21 dní mimo domov a volno měl přesně 3 dny. Já těch 21 dní pro změnu fotila na chalupě recepty do kuchařky a vařila. Oba jsme toho měli tak akorát, takže byl nejvyšší čas někam vypadnout.

A protože se s Petrem z Amazing Places znám, tak jsem lokalitu nechala na něm, ať nás překvapí a něco vybere. A výběr se mu povedl skvěle. Připravil pro nás krásný čtyři dny na dvou nově otevřených místech na Čeladné a my jsme byli s Adamem naprosto spokojený.

Na první dva dny jsme se jeli podívat do nově otevřenýho boutique hotelu Mezi Plůtky. Je to rodinný hotel, který má jenom čtyři pokoje a je tam dokonalej klid. Na místě byla celá rodina, která hotel provozuje a celá rodina se o nás celou dobu taky krásně starala. Paní majitelka Daniela Hradilová je zároveň architektkou a designérkou, která celý hotel navrhla. Vzniklo krásný tradiční místo, který v sobě i přesto má moderní prvky. Nikdy jsem na takovym místě nebyla a musím říct, že je to celý zážitek. Třeba snídaně je udělaná tak, že si berete sami talíře ze skříně, děláte si čaj a berete si, na co máte chuť. Přes den si taky můžete kdykoliv z lednice dolít víno, vzít si pivo nebo namíchat Aperol a stačí napsat vedle lednice čárky, kolik jste toho měli. Bylo nám vysvětleno, že celý koncept je o tom, že si pronajmete pokoj a ostatní místa využíváte jako doma. Co se týče jídla, tak je hlavně tradiční. Domácí kváskový žitný chleba, domácí paštika, domácí rohlíčky, domácí marmelády, pomalu pečený maso s bramborama na bylinkách ze zahrádky a v podobným duchu je tu všechno. Taky je asi dobrý zmínit, že je hotel jen pro dospělé a děti od 12 let. Takže je to opravdu ideální místo pro odpočinek.

Jak jsem psala na začátku, částečně jsem musela pracovat, takže celý první dopoledne jsem strávila u počítače úpravou receptů a textů k nim a Adam u nějaký mobilní hry. Tu hru mimochodem, když zrovna nepracuju a jsem doma, nesnáším, protože se hraje online a bylo mi řečeno, že nejde vypnout, jinak budou ostatní spoluhráči naštvaný. Nemyslím si ale, že jsou spoluhráči naštvaný víc než já, protože tu hru Adam většinou hraje, když je třeba jídlo na stole nebo chci jít na oběd nebo když máme někam vyrazit a tak. A není nic horšího, než když stojíte hodinu v kuchyni, děláte se s jídlem, donesete ho na stůl a Adam vám řekne, že teď prostě ne, že tak za čtvrt hodinky. To jsem ale odbočila, protože v tuhle chvíli jsem pracovala, tak mi to bylo upřímně šumák.

Po pár hodinách práce jsme vyrazili ven a šli se projít do kavárny Kovárna. Cestou jsme se zastavili v restauraci Na Rozcestí na šťavnatým vepřovým řízku s jarním bramborovým salátem a pivu. Já si třeba v Praze normálně řízky nikdy neobjednávám, ale jak vyjedu někam ven, mám potřebu si vždycky objednávat přesně tyhle typy jídel. Asi možná proto, že si je doma právě moc nedělám. Po obědě jsme došli do Kovárny a tam strávili asi další dvě hodiny u Aperolu, domácích limonád a tvarohovýho dortíku. Povídali jsme si, koukali jsme do lesa a byli jsme maximálně spokojený. Kovárna je děsně krásná a útulná, takže jsem si připadala jak na chalupě na zahradě. Fakt úžasná atmosféra. Mají tam hlavně kafe, dortíky, domácí limonády a další drinky. Na větší jídlo to určitě není, za to vás tam čeká fakt milá a pozorná obsluha.

Večer jsme opět strávili u dobrýho vína opět Mezi plůtky, kde nám servíroval večeři stejně jako den předtím majitel nově otevřenýho konceptu v Praze – Ateliér jídlem. První den jsme měli kachnu s bramborama na rozmarýnu a druhý den kůzle s jasmínovou rýží. Obojí bylo moc dobrý. Akorát na mě už celkem dost masa za poslední dva dny. Klidně bych si dala spíš dvojtou nálož tý výborný rýže. Volný chvíle jsem trávila jak jinak, než s počítačem. Buď v posteli nebo ve venkovní stodole s krásným výhledem na celý dům.

Po dvou dnech jsme se přesunuli do resortu Cattaleya. Ten je proti Mezi Plůtky víc moderní a má sedm pokojů. My jsme si vybrali ten s houpačkou v pokoji, ale na výběr je například i ten s vlastní vířivkou na terase. Průběh dnů tady byl dost podobnej, jako ty předešlý dny. Dopoledne úžásná snídaně, práce, odpoledne jsme si zašli opět Na Rozcestí (nebyli jsme autem, takže jsme neměli úplně moc možností) a dali jsme si oba dva smažák. Příjemná změna z toho masa, ale snědla jsem jenom půlku. Úplně jsem zapomněla, jak je to sytý. No, možná to bylo spíš tím, že jsme se cestou stavili na úplně nejvíc nejlepší zmrzlině. Prodává se přímo v Mlékárně Čeladenka vedle kravína a je kousíček od resortu. Smetanovější a chutnější zmrzlinu jsem snad nikdy neměla. Fakt lahoda. Sjíždí se na ní všichni z okolí a naprosto právem. Navíc celou dobu bylo přes 30 stupňů, takže zmrzlina byla ideální volba. V kombinaci s menším čvachtáním ve vodě jsem byla nejvíc happy Kateřina.

Večer jsem zase seděla u počítače. Dokonce tak dlouho, že jsme zapomněli večeřet. Každopádně jsem odeslala dvě první hotový kapitoly na korekturu, takže jsem hlad moc neřešila a šla vlastně dost spokojená spát. Adam v každý volný chvíli hrál neznámou online hru, kterou nelze v průběhu ukončit. Prostě romantika, co si budem.

Poslední den jsme chtěli na jídlo už někam jinam, tak jsme se rozhodli si udělat procházku do vedlejší vesnice – do Frýdlantu nad Ostravicí. Cestou nás zastavily ale v autě dvě čtenářky a nabídly nám odvoz. Jelikož bylo asi 35 stupňů, hned jsme nasedli a rádi se svezli. Za odvoz ještě jednou děkujeme. Slečny nám doporučily místní restauraci, tak jsme šli tam. Já si dala Caesar salát a krokety s tatarkou (objednávka roku podle mě) a Adam taky krokety s nějakým masem. Na salátu nebylo nic extra, ale krokety si dám vždycky s chutí. Taková vzpomínka na dětství. Cestou zpátky už jsme fakt dali procházku a bylo to super. Nejdřív jsme teda šli jenom po silnici, ale nakonec Adam našel nějakou trasu podél vody a to bylo skvělý. Asi půl hodiny jsme seděli uprostřed splavu, máčeli si vlasy, nohy a jen tak koukali kolem. Na závěr jsme dali zase za odměnu zmrzlinu z kravína a šli jsme na pokoj. Tam jsem se naložila asi na hodinu do studený vany, abych vychladla a pak nás už čekala jenom úžasná závěrečná večeře přímo v krásný a prosklený restauraci Cattaleya.

Zvolili jsme degustační večeři, protože jsme chtěli ochutnat víc jídel na lístku. Předem se omlouvám, že nebudu úplně konkrétní s popisem jídel, ale podrobný jídelní lístek je pro zájemce na jejich webu. První chod byl Amuse-bouche v podobě masový koule s omáčkou. Předkrm byla paštika s omáčkou z lesních plodů, pak následovala rajčatová polévka s piniovými oříšky, candát s batátovým pyré a brambora v popelu, houbové rizoto s hovězími líčky a jako dezert piškot s grilovaným ananasem a ochutnávka petrželový a citrusový zmrzliny. Všechno bylo naprosto vynikajicí, akorát dezert už na mě byl moc sladkej. Petrželovo-banánová zmrzlina mě hodně překvapila a kdybych nebyla z těch porcí úplně plná, určitě bych ji i ráda dojedla. Musím hlavně vyzdvihnout obsluhu, protože ta celý zážitek jenom podtrhla a do budoucna bych snad jen poradila zapnout nějakou příjemnou hudbu. V resortu je taky nádherný wellness s několika saunama, akorát jak bylo vedro, tak jsme moc na saunu neměli chuť. Každopádně solná a bylinková mě lákala hodně. Tak někdy příště.

Celej výlet se krásně povedl, jsem ráda, že jsme se s Adamem mohli podívat na takhle kouzelný místa a hlavně, že jsme načerpali trochu síly do další práce. Děkuju moc ještě jednou Amazing places za krásný čtyři dny a už se těším na další podobnej výlet.

PS: Obě místa jsou cenově náročnější, ale na romantický víkend nebo k nějakýmu důležitýmu výročí to určitě stojí za to. Vždyť žijeme jenom jednou!

K.