Tekuté zlato

Historie plzeňského pivovaru je velmi úzce spjatá s historií pivovarnictví ve městě Plzni. Královské město Plzeň získalo právo várečné již ve 13. století – tedy vařit a prodávat pivo, tehdy ještě nepříliš kvalitní svrchně kvašené. V roce 1839 se ale více než 250 pivovárečníků rozhodlo vybudovat měšťanský pivovar s vlastní sladovnou. A tak vznikl i první ležák plzeňského typu – tedy spodně kvašené pivo, tak charakteristické pro svou plnou chuť a zlatou barvu. Až do dnešních dní je tento typ piva vzorem pro 80 % všech pivních značek. 

My jsme s naším týmem měli možnost vyrazit na prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje a poznat nejen proces výroby, ale i dlouhou historii. Prohlídková trasa trvá přibližně dvě hodiny. Během ní se dozvíte, co to vlastně znamená spodně kvašený ležák, vše o ingrediencích a postupech – a to i těch historických. Zjistíte vše potřebné o základních surovinách – ječmenu/sladu, měkké plzeňské vodě, zmíněných kvasnicích (na které se podíváte i pod mikroskopem) a taky o chmelu.  

Velmi svižný edukační a historický úvod se záhy promění v zábavnou jízdu a vy ve sklepeních pivovaru ochutnáte ten pravý nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák načepovaný přímo z dubových sudů. Monumentalita sklepení vám naprosto vyrazí dech. Spletité bludiště o rozloze 32 000 m2 s původní lednicí, kam se před staletím vozil led na koňských povozech, pomaluse ve sklepení rozpouštěl a zajišťoval tak optimální teplotu při kvašení piva. Sklepy se nacházejí v hloubce 9–21 metrů pod zemí a jejich délka je přes 9 kilometrů. V pivovarských sklepích si taky můžete rezervovat tradiční Šalandu a uspořádat tu setkání s přáteli, a to přímo u toho nejoriginálnějšího zdroje s ochutnávkou nefiltrovaného a nepasterizovaného piva. 

Uvidíte také Stáčírnu, která patří k nejmodernějším v Evropě s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Je trochu těžké si to představit, tohle zkrátka musíte vidět.  Za zmínku stojí určitě i stará, padesát metrů vysoká vodárenská věž, údajně kopie holandského majáku, která dnes sice slouží jako výstavní prostor, ale na vnější podobě se nezměnilo téměř nic. V její blízkosti byl popraven Jan Sladký Kozina, který tu má svůj pomník. 

My měli tu možnost navštívit i Sladovnu, která sousedí s areálem Stáčírny. Sem se vozí ten nejlepší ječmen od českých a moravských farmářů, z kterého se vyrábí slad – světlý, označovaný také jako plzeňský slad.  Ječmen je testován a kontrolován – a to nejpřísnějšími metodami. Pokud je při kontrole v celém kamionu jeden brouk, tak se kamion vrací majiteli. Prazdroj je garantem kvality a není možné ohrozit jiné várky sladu, které se skladují v obrovských silech a následně se zvlhčují za ideální teploty v obrovských halách, aby se později mohly použít k výrobě piva. Přísné procesy vedou k dokonalému výsledku. 

Prohlídková trasa končí v dárkové prodejně, kde je možné sehnat všechny předměty od triček přes sklenice, půllitry, tupláky až po cyklistické dresy a magnety. Vybere si tu každý a pro opravdové fajnšmekry je tu k dispozici gravírování na půllitr, takže je možné si odnést i půllitr s vlastním jménem.  

A protože si v Amazing Places potrpíme na gastronomii, tak jsme nemohli vynechat ani vyhlášenou Hospodu Na Spilce, ta minulý rok prošla rozsáhlou rekonstrukcí a stala se z ní pivovarská hospoda s moderní českou kuchyní na vysoké úrovni. Pivo se tu pochopitelně čepuje z tanku a šéfkuchař Lukáš Holý se v oboru pohybuje více než pětadvacet let. Vařil v michelinských restauracích, což je velmi znát na menu. Tradiční české těžké pokrmy tak vyměnil za modernizované odlehčené verze a na jídelníček zařadil i vegetariánské pokrmy. A co si v hospodě dáte? To se sezonně mění, ale mezi českými stálicemi najdete guláš, telecí řízek, plec na smetaně i již zmíněné koleno – ale čekejte spíš jejich velmi originální obměnu. Veganské kroupeto je vyhlášené mezi všemi – a to i masožrouty. 

Oblíbená je tu taky loupaná plec se zeleninou zalitá vývarem, ke které se podává smetanový špenát a bramboráčky. A my můžeme jen potvrdit, že modernizovaná česká kuchyně hraje na tu správnou notu. Pokrmy z čerstvých a sezonních surovin krásně dotvářejí celkový koncept a funguje to perfektně.  No a ať už si objednáte jakékoli pivo – hladinku, šnyt nebo mlíko, budete spokojeni. Každý výčepní tady je mistrem svého oboru a vy se jejich mistrovství můžete přiblížit třeba ve škole čepování, kterou pivovar nabízí. 

Kromě prohlídky pivovaru stojí za návštěvu i pivovarské muzeum, plzeňské podzemí nebo Pivovar Proud, kde ochutnáte exkluzivní pivní speciály. Fanoušci Gambrinusu můžou navštívit jeho pivovar s bohatou degustací a vlastní školou čepování.  

Není náhodou, že všichni lidé, na které v pivovaru narazíte, jsou také praví milovníci piva, většinu s dobrou náladou a velmi hrdí na to, že jsou součástí procesu a produktu, jehož kvalitu cení celý svět. I to dotváří nenapodobitelnou atmosféru tohoto místa, jehož návštěvu doporučujeme všem – nejen milovníkům piva.