Velká letní party

Amazing Places není jen o místech, ale především o lidech, kteří za nimi stojí. O všech těch srdcařích, co se o místa starají a kteří pro své hosty udělají první poslední. A právě pro ty jsme po dlouhých třech letech uspořádali jednu z našich legendárních party. O tom, kde bude, nebylo třeba dlouze přemýšlet. Za malou chvilku pochopíte proč.

Je středa 7. června a v naší karlínské kanceláři je rušno o trochu víc než obvykle. Balíme nejen sebe, ale především ještě novotou vonící AMAZING magazíny a spoustu dalších drobností na akci, kterou chystáme už několik měsíců. Při pohledu na naše Volva kolegy chytá panika, že to do nich nemůžeme naskládat, ale naštěstí naši flotilu posilujeme a vyrážíme na cestu z města.
 

Jakmile opouštíme pražské uličky a dostáváme se na výpadovku směr Louny, je panika ta tam. Za okny se míhá prosluněná krajina, na obloze ani mráček a my doufáme, že tohle krásné letní počasí nám příštích 48 hodin vydrží. Blížíme se k Lounům, nad kterými drží stráž dva krásné kopce - Raná, oblíbené místo paraglidistů a fanoušků sportovního létání, a Oblík. Právě ten se stane naším domovem na příštích pár dnů.

Odbočujeme z hlavní silnice a projíždíme mezi poli, kolem rybníků až na pastviny, které k resortu patří. Jsme přímo v srdci národní přírodní rezervace v krajině Českého středohoří a před námi stojí nádherně zrekonstruovaný statek, jehož historie sahá až do poloviny 17. století. Tak trochu nám připomíná Toskánsko - na Oblíku se totiž povedlo zachovat původní ráz historické budovy a přitom jej vkusně doplnit moderními a nadčasovými prvky inspirovanými právě slunným italským regionem.

Vystoupíme z auta, nadechneme se čerstvého vzduchu a na příštích 24 hodin je to naše poslední chvilka klidu. Vrháme se do příprav akce, jakou jsme ještě v Amazing Places nikdy neuspořádali. Na jedné straně resortu se staví střelnice, labutě a nebude chybět ani cukrová vata. Ve vnitrobloku nám před očima roste pódium, kde vystoupí hvězdy české hudební scény, a ve velké stodole se to hemží kolegy z Amazing Places, kteří neúnavně přidávají ruku k dílu.

Najednou je čtvrtek 8. června, 15:00 a naše karlínské kanceláře utichají. Naopak na venkovním parkovišti je rušno a k odjezdu na Oblík se chystá první skupinka hostů. Nastupují do autobusu, který je zaveze do cílové destinace. Podávání rukou, představování se novým tvářím, shledání se starými známými a tváře plné očekávání… Tak snad nezklameme, proběhne nám v hlavě, když máváme první partě, která opouští pražský Karlín. 

Už cesta na Oblík, připomínající školní výlet, je pro mnohé nevšedním zážitkem a když pak vystupují, neskrývají radost z toho, co vidí. Návrat do dětských let v podobě kolotočů a zmrzlinového vozíku bude pokračovat!

Příštích pár hodin už se nese čistě v duchu skvělého jídla, pití & neutuchající zábavy. Z nových tváří se stávají přátelé, u pódia se tančí na hity Kapitána Dema, Emmy Smetany & Jordana Haje a na střelnici padá jedna růže za druhou. Mezi nejoblíbenější patří rozhodně jízda na labutích, z jejichž hřbetu je dechberoucí výhled na krajinu měnící se v podvečerním slunci.

Je teplá červnová noc a nikomu se nechce spát. Zapalujeme ještě malý ohníček, napichujeme si buřty a za doprovodu kytary zpíváme hity, bez kterých se žádný táborák neobejde. Někteří z nás vydrží do rána a loučí se až s východem sluníčka. Předávají tak štafetu těm, co jdou na snídani pokračovat v konverzacích, které načali minulý večer a oddalují tak moment, kdy se budou muset rozloučit. Nedivíme se jim, Resort Oblík je místem, které vám přiroste k srdci a odjíždět se bude jen těžko. 
 

Za pár hodin se i my loučíme s posledními hosty a prodlužujeme si chvíle na Oblíku úklidem. Čeká nás stejné balení jako ve středu v kancelářích, ale tentokrát tak nepospícháme. Jdeme si na chvíli sednout k bazénu a chladíme si nohy v osvěžující vodě. Po těch nachozených kilometrech ze středy & čtvrtka si to zaslouží. A my koneckonců taky. Zavřeme na chvíli oči a vrátíme se alespoň v paměti o pár hodin zpátky, kdy nás obklopovala úžasná atmosféra, kterou tu vytvořili všichni, co na naši Velkou letní party dorazili.

Ze vzpomínek nás ostře probere troubení kamionu. Zvedáme se od bazénu a vidíme, jak na přívěsu v zatáčce jako poslední mizí labutě. Teď už jsme tu opravdu jen my. Chtělo by to zamáčknout slzu, ale nám se naopak objeví úsměv na tváří. Bylo to opravdu amazing a my víme, že rozhodně ne naposled. Tak za rok na viděnou!